Poprvé jsem navštívila Costa Blancu před třemi lety. Tenkrát jsme trávili dva prázdninové týdny v Alicante. Musím říct, že se mne přes počáteční rozpaky nakonec tahle destinace zalíbila. A tak i když se na stejná či podobná místa obvykle nevracím, tady jsem udělala výjimku. A důvodů bylo hned několik…Kde není vedro k padnutíLetos v lednu jsme si povídali s kamarádkou, jaké asi bude naše léto.  A co Costa Blanca? Tam je i v létě, kdy celá jižní Evropa padá vedrem díky unikátnímu klimatu a v podstatě stále a příjemně pofukujícímu větříku, fajn. Alicante jsem nechtěla, nějaké menší městečko. Všude jsem v té době četla o Torrevieja, na kterou mnozí nadávali. A to bych nebyla já, abych se na vlastní oči nepřesvědčila. A tak jsme s kamarádkou hovor ukončili optimisticky s příslibem dvou týdnů o letních prázdninách na Costa Blance.Na cestě do…Ani jsme se nenadáli a už jsme seděli v letadle do Alicante. Tentokrát jsme letěli naštěstí z Pardubic. V Praze v té době moc letiště nefungovalo – nejdřív problém s kufry, pak i s odbavením a tak to bylo velmi dobré rozhodnutí. Za necelé tři hodiny jsme přistáli v Alicante. Na letadlo nám rovnou navázal autobus, který nás dovezl až do Torrevieja.Radost, jak nám to pěkně klape, nás ale brzy přešla. Když bus zastavil na nádraží v Torrevieja měla jsem lehce šok. Měla jsem na chvíli pocit, že jsem se ocitla někde na východě v méně civilizované zemi. Slunce pálilo a kamarádka hledala navazující autobus k apartmánu. Po půl hodně čekání a pobíhání kolem jsme se rozhodli pro taxi. To nám také chvíli trvalo než jsme jej objevili.Nakonec jsme ušli 2 kilometry a pak už se toulaly po pobřeží. Euforie se u mne dostavila okamžitě. Tak to prostě s mořem mám. Už se stmívalo, když jsme zamířili k apartmánu. Trochu jsme si zašli a upřímně některé ulice, nepůsobili moc přívětivě.Od sedmdesátek po současnostTorrevieja není celkově příliš hezká. Když procházíte jejím centrem, máte pocit, že jste se ocitli v sedmdesátkách a nic se tu od té doby nezměnilo. Když procházíte po promenádě je pocit velmi podobný.Na Cale Horizonte se už posouváte do současnosti (jak nám vždy hlásila má milá kamarádka, když jsme se blížili z výletu nebo pláže k našemu dočasnému bydlišti) – domky a apartmány jsou povětšinou v urbanizaci a postaveny odhadem od let devadesátých až po současnost. A staví se vesele dál. Vzhledem k cenám nemovitostí a celkově i cenám letním, je ale Torrevieja oblíbená nejen u Čechů, a el také Poláků, Angličanů i Skandinávců.Růžové jezero a plameňáciCo byste si při návštěvě Torrevijeji neměli nechat ujít, je růžové jezero, kam jezdí z centra města turistický vláček, ale můžete to k jezeru dát klidně autem – když pojedete směrem z města cedule vás navedou. Když se ocitnete u růžově zbarvené vodní plochy s krystaly bílé soli, je to opravdu těžko popsatelný pocit. Někde jsem dokonce vyčetla, že je jezero oblíbené u lidí, kteří meditují. Věřím, že na tomto místě se musí meditovat skvěle.Španělské jídloV Torrevieja jsme navštívili typickou španělskou restauraci, kterou vedli manželé španělé a vařili výborně. Jejich chopitos a kamaláry fritas byli naprosto dokonalé. V centru města jsme pak našli velmi elegantní stylovou chinese restauraci, kde byla obsluha jak vystřižené z čínského akčního filmu a jídlo slušné. Jinak jsme pravidelně navštěvovali Mercadonu, stihli jsme i pravidelný trh, kde na můj vkus bylo ke koupi více oblečení než čerstvých produktů.La MataPláže jsou všeobecně na Costa Blanca většinou písčité, široké a dlouhé.  V La Mata až na menši balvanovité ostrůvky tomu nebylo jinak, příjemné byly bary podél pobřeží i ty přímo na pláži. Moře bylo vesměs vcelku čisté, jen se nám na dva dny objevili medúzy, které sice vypadal nevábně, ale jak jsme zjistili nebezpečné nebyly.Torrevieja je prázdninová destinace, kde je lepší mít auto – a není problém si ho půjčit i od české autopůjčovny. Město má docela výhodnou polohu –  jste cca 60 km od Cartageny a bahenních lázní v Lo Pagán anebo na druhou stranu si můžete udělat výlet do Alicante či tolik oblíbeného Benidormu – o tom vám zase napíšu příště.

Na začátku letošního léta kamarádka z Krakowa Kašinka slavila padesátku, na kterou mě pozvala. Oslava to byla rodinná a krásná. Vždy, když k ní přijedu obdivuji soudržnost, lásku a respekt její úžasné rodiny. Po oslavě jsem se u své polské přítelkyně zdržela ještě několik dní, a tak mě Kaša vzala na výlet, který sliboval nové zážitky. Na polské řeceVory splavující Dunajec, (nejde se o překlep,  skutečně je název Dunajec. Řeka ležící v jižním Polsku, která je také hranicí Polska se Slovenskem mezi Lysou nad Dunajcem až po soutok s Lesnickým potokem. Poté pokračuje na svém toku Polskem.) ale vypadají jinak. Přirovnala bych je k několika úzkým neckám svázaných k sobě. Na nich jsou připevněné lavičky, na kterých se sedí a vzdychá na krásou přírody, zatímco horal s bidlem v ruce maká. A dává přitom pozor, aby vás nevyklopil a ještě stačí turistům vtipně povykládat.  Náš vorový výlet začal v přístavu StromowkaMohli jsme si vybrat ze dvou tras: splavit se do Szczawnice, což je cca 18 km a na voru bychom strávili cca 2 hodiny a 15 min nebo plout až do KROŚCIENKO – cca 23 km a na vodě strvit cca 2 hodiny. 45 min. Zvolili jsme kratší trasu do Szczawnice.  Nejdřív jsme si koupili v pokladně vstupenky a pak se vcelku rychle dostali na vor. Bodrý polský horal obratně vor navigoval dlouhým bidlem společně s kolegou, který byl na zádi voru.  Byl to úžasný zážitek. Nad vámi a vlastně i kolem vás hory, a naopak při pohledu dolů téměř průzračná řeka plná ryb. Nepřišli jsme ani o zážitek v podobě peřejí a výklad o tom, kde právě proplouváme, historii. Cestou jsme potkali spoustu vodáků, ale hlavně jsme se neustále téměř dotýkali dokonalé divoké přírody.Národní parkSplyw Dunajce řečeno přesně polsky je vlastně takovou vyhlídkovou plavbou polským Pieninským národním parkem.  Hlavní atrakcí je pak hora s názvem Tři koruny, jak název napovídá její tvar připomíná královskou korunu. Neustále ji máte v patách – před sebou za sebou ze strany… Po zhruba dvou hodinách připlujete do hezkého leč lehce turistického městečka Szczawnica, kde najdete příjemné restaurace přímo u řeky.  Pokud se potřebujete dostat pro auto na start svého putování po řece Dunajec – není to problém, pravidelně ze Szczawnice jezdí autobusy.  Pokud vás tato atrakce splavu Dunajcem na vorech inspirovala k návštěvě můžete se podívat přímo na stránky provozovatele. Dunajec je možné splout i na raftech nebo kajacích. Případně se ho je možné užit i na souši, kdy kolem řeky vedou cyklostezky.  Výletům a zážitkům zdar!

Nakoupit auto z druhé ruky bez toho, abyste nemuseli proběhnout několik autobazarů ideálně s automechanikem či jiným automobilovým odborníkem? Ano, dnes to možné je. Jak to funguje? A vyplatí se to?Můj první elektromobilJak jsem psala v minulém díle Můj první elektromobil, moje volba byla jasná. Elektromobil značka Kia Soul. Ale kde? „Náhodou Google“ na mne začala vyskakovat reklama na jakýsi online bazar s prověřenými vozy. Web působil na první pohled přehledně a výběr vozů byl víc než slušný. Ale poučena z autobazarů s nepříliš korektními nabídkami a dobře vyškolenými obchodníky mi radil, mi našeptával, ať jsme obezřetná. Tak jsem pročetla kupu recenzí, prostudovala zevrubně celý web a nakonec se rozhodla, že to riziko podstoupím.Online nákupNavolila jsem si, co chci, aby auto splňovalo a vybírala. Web je intuitivní, tak šlo vše hladce. Po tom, co jsme se rozhodla pro auto, jsem musela nejdříve zaplatit takzvaný car audit, což je garance prověření a důkladné prohlídky vozu. Nejdřív však firma prověří, zda je nabízený vůz k dispozici, nebo už nikoliv. Tady je důležité říct, že nabízené vozy jsou dováženy ze jiných zemí – nejčastěji z Německa, ale viděla jsem například i Belgii či Francii.Abych to shrnulaPo tom co si auto vyberete a je stále na prodej, následuje jeho prohlídka – garance online bazaru o stavu vozidla, které vám je buď doporučen či nikoliv ke koupi – po cca týdnu dostanete podrobný popis stavu vozu, který zahrnuje výbavu, případné oděrky, stav pneumatik, brzdy atd. Zkrátka tento car audit vám má říct, jak si auto stojí. Zaplatíte za to 2000 Kč, ale máte jistotu, že nekupujete zajíce v pytli. Alespoň myslím. Poté se tak teprve rozhodujete, zda auto koupíte či ne. Pokud ne, můžete vybrat jiné.Proces nákupuJakmile se ale pro koupi vozu rozhodnete – zaplatíte zálohu a na základě toho se rozběhne proces cesty auta k vám včetně vyřízení všech dokladů – tzn přepis vozu do ČR, přepis vozu na vás, česká TK atd. O vše, co se s autem děje, jste pravidelně informováni. Máte také k dispozici aktuální fotky auta – například, kde stojí atd.Jakmile je auto v ČR a vše potřebné je vyřízené – míří auto k vám domů. A to doslova. V domluvený termín vám ho přiveze řidič až před váš dům, případně si ho můžete vyzvednout na dvou místech, kterými firma disponuje.Co to stojí? Kromě ceny vozu a car auditu musíte počítat s náklady na dopravu do ČR, vyřízení všech dokumentů k vozu. Cena se různí od destinace vyzvednutí vozu, ale v průměru je potřeba se vším všudy počítat s přibližně 20 000 Kč. I tak se ale taková služba vyplatí. Vše je skvěle zorganizované, ušetří vám to spoustu času i nervů.Auto můžete za daných podmínek po převzetí do 14ti dnů vrátit, máte na něj záruku půl roku, a hlavně si užíváte po celou dobu nákupu skvělého profesionálního servisu. Za mne je tento online autobazar skvělý  a můžu ho na základě své osobní zkušenosti jen doporučit.

Mé srdce bije už delší dobu pro vše španělské, jídlo nevyjímaje. A když jsme čistě náhodou a trochu paradoxně mohla ochutnat tenhle španělský spálený koláč u mých kamarádů – sousedů Poláků, tak se má láska k této zemi ještě zdvojnásobila.  Koláč připomíná profláknutý cheesake, ale myslím, že jej chuťově převyšuje. Rozhodně něco tak dobrého prostě musíte vyzkoušet. Není to nic složitého, takže je vhodný i pro cukráře začátečníky.Na dort o průměru 25 cm potřebujete: 1 kg smetanového sýru (ideálně Philadelfii) 200 g krupicového cukru 400 g smetany ke šlehání 1, 5 lžíce vanilkového extraktu 25 g hladké mouky 5 vajec 1 žloutek        Příprava: Troubu předehřejte na 230 °C a do formy dejte dvě vrstvy pečicího papíru, který by měl pokrývat také strany formy. Smetanový sýr šlehejte společně s cukrem na střední rychlost 5 minut. Smetanu promíchejte s vanilkovým extraktem a moukou dohladka, přilijte k prošlehanému sýru a promíchejte dohladka. Postupně přidejte také jednotlivá vejce i žloutek a zapracujte do hladké a poměrně tekuté směsi. Přelijte do připravené formy a lehce promíchejte pomocí vidličky, abyste odstranili případné vzduchové bubliny. Vložte do rozpálené trouby a zprudka pečte 30 minut. Koláč by se měl v troubě nafouknout a zhnědnout až lehce zčernat. Správně upečený dort poznáte tak, že když s formou zahýbete, měl by se poměrně dost třást. Po upečení vyndejte z trouby a nechte ve formě na chladicí mřížce vychladnout alespoň 4 hodiny, následně přesuňte do lednice na další minimálně 4 hodiny či přes noc. Před podáváním cheesecake vyjměte z formy a nechte opět dojít do pokojové teploty alespoň hodinu až dvě, jedině cheesecake v pokojové teplotě bude správě krémový a jemný. A něco navíc:Koláč lze udělat takto bez korpusu, pokud byste raději s korpusem můžete použít ovesné sušenky, které rozmačkáte a promícháte s máslem a poté  pokryjete sušenkovým korpusem dno formy.

Jsem pokroková. A taky asi tak nějak ekologická a krapet možná i ekonomická. Proto jsem neváhala při rekonstrukci ani munutu a pořídila tepelné čerpadlo. Topí i ohřívá vodu za vcelku rozumné peníze. Nešetřila jsem a koupila nádoby na dešťovku i netrpělivě vyhlížím levnější fotovoltaiku. Ale k věci – tedy k autu.Z citroënu do fabie a pak…Před rokem se mi úplně rozbilo auto. Můj milý citroën – prostorný a pohodlný až běda, nadobro odešel. Nezbylo mi nic jiného než sednout za volant do staré fabie, což byl pro mě úplný návrat do pravěku. Na druhou stranu musím spravedlivě konstatovat, že téměř rok mi staré auto sloužilo, i když jízda v něm byla vždy dobrodružstvím.Ale když už byla jízda ve fabii dobrodružnější víc, než bych si přála, začala jsem se poohlížet po skoro novém autě. Překvapivě brzy jsem měla jasno.Pořídím si elektromobilMé uvažování bylo především ekonomické. Při dnešních cenách paliv jako benzín a nafta a leasingu, kterému se nevyhnu, ušetřím celkově na tomto, ale i celkově na provozu. Otázka zněla jasně: Jakou značku vybrat? Jsou to auta stále dost drahá, zvlášť ta, co mají už rozumný dojezd.Dacia bude?První volba padla ale stejně na ten nejlevnější elektromobil – Dacia Spring. Naštěstí jsem ale tuhle ne moc dobře znějící značku po delších průzkumech zavrhla, protože: má malý dojezd (cca 170 km a to v létě, co by bylo v zimě) a oplývá velkými kompromisy a levnými materiály – hlavně vně auta.Anebo radši Hyundai?Chvíli jsem pak koketovala se starším modelem elektrickým BMW. Ale právě pro jeho stáří a také malý dojezd i přes super hodnocení, bylo jasné, že je to auto jen do města. Pak jsem narazila na Hyundai Kona. Malé elektrické SUV s velmi slušným hodnocením a dojezdem s menší baterií téměř 400 km a vcelku přijatelnou cenou při pořízení z druhé ruky a stářím kolem dvou let.Bohužel ani tahle značka mi nebyla souzena. Když jsen si chtěla auto po všech zváženích pro a proti zarezervovat, někdo přede mnou byl rychlejší a auto fuč. Vzhledem k ceně tohohle modelu jsem už tak dobrou nabídku nenašla.Kia zvítězilaVzpomněla jsem si na kamarády, kteří vlastní auto značky Kia a chválí si ho, i když není elektrické. Tak proč by nebylo dobré i to elektrické? Všechny recenze mi potvrdily moji úvahu, že není ve své kategorii vůbec špatné. A tak se mým prvním elektrickým autem stala čistě elektrická korejská Kia Soul.Příště si můžete přečíst Jak jsem si auto vybrala, objednala a nechala přivézt domů. A to vše aniž bych zvedla zadek od PC. Také se dozvíte, kdo mě nejvíc od elektromobilu odrazoval a proč, jaké jsou mýty, ale taky výhody, které se spalovákem nikdy mít nebude.

Být v samém centru Prahy, a přitom se cítit jako v Americe šedesátých let. Ne neblouzním. V našem stověžatém městě si takovou reality show můžete užít. Stačí projít Dlouhou ulicí a vplout do restaurace James Dean.Prostě stylAtmosféra a interiér jako vystřižený z filmu Pomáda včetně zvukové kulisy a servírek v originálních oblečcích.V menu můžete vybírat samozřejmě z burgerů, sendvičů, ale i steaků nebo tu můžete ochutnat třeba chobotnici. Skvělá je americká limonáda, ale mají i pivo, víno, koktejly, kávu.A co by to bylo za Ameriku bez pravých amerických lívanců. U Deana jsem byla dvakrát – a pokaždé byla obsluha milá, hudba přiměřeně hlasitá a jídlo dobré. Volím slovo dobré, protože burger jsem jedla i lepší, nicméně nebyl vůbec špatný a americká omáčka k hranolkům byla vynikající.U Deana je to ale hlavně o atmosféře a zážitku, takže pokud se chcete na chvíli ocitnout jinde, vřele doporučuji.  Podobnou americkou restauraci jako je James Dean najdete taky v Hradci Králové.Tak good luck 😊