Když jsem si poprvé řekla, že si nechám udělat test DNA, bylo to ze zvědavosti. Ne že bych čekala, že zjistím, že jsem vzdálená sestřenice královny Alžběty (i když kdo ví!), ale prostě mě zajímalo, co v sobě nosím za směsici. Nikdo z nás přece není „čistokrevný“. A právě to je na tom nejzajímavější.
Jak to probíhá
Vybrala jsem si test u MyHeritage – jeden z těch, které se dají objednat online. Stojí zhruba 29 eur a součástí je sada, kterou vám pošlou domů.
Podle návodu si vytřete vatovou tyčinkou vnitřní stranu tváře, uložíte vzorek do zkumavky a pošlete zpět do laboratoře v Německu.
Ano, je to komerční laboratoř – nepracuje pro policii ani lékaře, ale podle přísných standardů pro genealogické testování. Výsledky sice nejsou použitelné v kriminalistice, zato vám přesně řeknou, odkud pochází vaše geny.
Pak přišlo to čekání. Přibližně měsíc, během kterého jsem si říkala: „Tak co, najdu v sobě kus Itálie? Nebo možná Skandinávii?“
A pak jednoho dne – e-mail: „Vaše výsledky jsou připravené.“
Přišlo překvapení
Nejdřív jsem si říkala: „To je nějaké obyčejné.“
Podle výsledků jsem ze 68 % východoevropanka – to znamená, že moje genetické kořeny sahají do oblastí dnešního Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Ukrajiny.
To dává smysl – předky na Ukrajině jsme v rodině znali.
Ale pak přišlo překvapení číslo dvě:
16,7 % německý původ!
Jenže pozor – tohle není jen o Němcích. MyHeritage má tuto kategorii širokou, takže zahrnuje i západní Evropu, severní Francii, Benelux… a najednou mi docvaklo, že máma měla pravdu, když říkala, že jsem „takovej francouzskej typ“.
A odkud to mám? Z matčiny, nebo z otcovy strany?
Tady začíná ta pravá detektivka jménem genealogie.
Další překvapení: skoro 14 % balkánských genů – takže někde ve mně žije i kousek jižního temperamentu. A pak úplná drobnost – 1 % skandinávského původu, které beru spíš s úsměvem. Tak malé procento může být náhoda, statistický „šum“.
A pak to začalo být ještě zajímavější
Systém mi začal ukazovat příbuzenské shody.
Lidi z celého světa – Poláci, Ukrajinci, Němci, Francouzi, ale i lidé žijící v USA a Velké Británii.
Co to znamená?
Každý z nás nese ve své DNA kousky genů, které sdílí s jinými lidmi. MyHeritage (a podobné služby) porovnávají vaši DNA s miliony jiných vzorků a když najdou shodu, nabídnou vám ji jako „příbuzného“.
Někdy jde o blízkého bratrance nebo sestřenici, jindy o někoho, kdo s vámi sdílí společné praprapředky.
Mně třeba našli sestřenici 2.–3. kolene – a žije ve Francii.
Takže ano, mám v sobě kousek francouzské krve. A v DNA testech to není metafora, ale fakt.
Geny, co spojují
Na genealogii mě baví jedna věc – čím víc o ní čtu, tím víc chápu, že všichni jsme propojení.
To, co nazýváme „národy“, jsou vlastně jen vrstvy historie. Na genetické úrovni jsme všichni tak trochu směsice – Evropané, Asiaté, Afričané, poutníci času a prostoru.
A tak si říkám:
Třeba není důležité, odkud přesně pocházíme. Ale že v sobě všichni neseme stopy dávných cest, příběhů a lásky, která překročila hranice.
Fakta o DNA testech:
- Testy jako MyHeritage, 23andMe nebo Ancestry zjišťují, s jakými světovými populacemi vaše DNA nejvíce souhlasí.
- Přesnost: velmi dobrá u příbuzenských shod, přibližná u procent původu.
- Nevýhoda: neukáže konkrétního předka ani rodokmen – jen pravděpodobné oblasti.
- Výhoda: může vás propojit s příbuznými po celém světě a ukázat, že svět je opravdu malý.
Test DNA vám možná neřekne všechno, ale rozhodně vám ukáže, že naše minulost není černobílá.
Že jsme všichni trochu směsice, a že možná někde v Alsasku, na Balkáně nebo v Dánsku žije vzdálený příbuzný, který by si s vámi klidně dal kafe – kdyby o vás věděl.
