Prevence: co mi doktor řekl, a já to nečekala

Váha a hubnutí je moje jedno z největších životních témat. Začalo to už na základce a ani v padesáti mě touha po štíhlosti neopustila. Jsem typickým příkladem ženy, která hubne a přibírá. Zvlášť poslední roky jsem jako na houpačce. Čím vším jsem si prošla? Pomohla mi nutriční terapeutka, hypnóza nebo převratný vynález v podobě injekcí na hubnutí?Mladá anorektičkaKdyž mi bylo náct, měla jsem se svým tělem velký problém. Nepřijala své ženství, taková, jaká jsem byla. Chtěla jsem být dokonalá a hlavně neženská. Ačkoliv jsem neměla ani nadváhu, trápila jsem se hlady a začala mít problémy s příjmem potravy. Ve věku do pětadvaceti jsem vystřídala nespočet „zaručených“ diet. Bylo obdní, kdy jsem jedla jen baby mrkve a maximálně misku tukožroutské polévky. Vyhladověla jsem po emočním a fyzickém vypětí (studovala jsem konzervatoř) pak sahala po kalorických bombách a začala jet v kolotoči anorexie a bulimie.Abych byla hlavně štíhláVe věku do zhruba 35et jsem pak jedla hlavně málo a nízkotučně. A taky cvičila, i když me to ve fitku vůbec nebavilo. Jednou když mi kamarádka nahlédla do prázdné lednice jen se dvěma nízkotučnými jogurty, nechtěla věřit a starala se, jestli vůbec něco jím. Proč, divila jsem se tentkrát a skoro nevnímala, jak málo jím, abych si svoji váhu tak akorát udržela. Jíst málo, pravidelně chodit do fitka, to by můj styl. Občas se mi váha posunula o 5-6 kilo nahoru. To se stávalo vždy, když jsem nebyla zrovna v emoční pohodě. Pravidelné vážení a těsné džíny ale vždycky zabránily tomu, abych tloustla dál.V hlavní roli hormonyA pak v 36 letech přišlo konečně vytoužené těhotenství. I když to nebylo jen tak. Musela jsem podstoupit hormonální stimulaci a IVF. A začala tloustnout. To mě ale v tu chvíli bylo jedno. Cíl byl donosit a porodit zdravé dítě. Tloustla jsem snad i ze vzduchu vesele dál. Na konci těhotenství jsem měla o 30 kilo víc.Po narození syna jsem si řekla že kila musí dolů. Našla jsem si skvělou nutriční terapeutku, za kterou jsem pravidelně docházela, aby mě vážila, měřila tuk v těle, dávala mi lekce o zdravém stravování a životnímu stylu vůbec. Zásobovala mě skvělými recepty na dobrá a nutričně vyvážená jídla. Za devět měsíců jsem měla dole 33 kilo.Jojo efektNěco malinko jsem pak nabrala ze stresů (vždycky tloustnu, když mám stres), ale tak nějak s mírnou nadváhou jsem se plus minus držela. Zlom nastal po tom, co jsem onemocněla rakovinou prsu. O tom píšu seriál tadyPo téměř roce léčby jsem měla zpátky svoji předporodní váhu. Léčba mě naprosto vysála a já jsem nebyla schopná se moc hýbat. S tím jsem sice začala bojovat, ale únava mě vždycky přemohla. Do toho jsem byla prakticky od léčby v umělém přechodu. P roce od léčby následovala hysterektomie s odejmutím vaječníků. A tak jsem byla po přechodu. V kombinaci s hormonální léčbou jsem byla ráda, že zvládám práci a starost o syna. Přesto jsem to nevzdávala a sem tam i něco zhubla.Teprve po vysazení hormonální léčby se mi znovu s mojí skvělou nutriční podařilo shodit 24 kilo. Bohužel jsem je ale do roka vlivem stresů opět přibrala.Tak jsem to zkusla moderně a drazePřed nedávnem mi kamarádka vyprávěla o injekcích na hubnutí. Bojovala také s váhou a rozhodla se nový lék vyzkoušet. Když jsme se potkaly po několika měsících a já viděla, jak zhubla, chtělo se mi zvolat: Zázrak. A tak jsem svoji lékařku požádala ji o recept. Vcelku mě překvapilo, že lékařka nebyla mým nápadem příliš nadšená. Zdůraznila, že zadarmo to stejně nebude. Musím se i tak snažit, ale hlad to jistě zažene. Věřila jsem, že to s takovým pomocníjkem dokážu. Nadšeně jsem běžela do lékárny, kde ale můj lék na obezitu neměli. Až ze třetí lékárny jsem si Saxendu odnesla a těšila se, jaký zázrak to se mnou provede.Jak se mi hublo s injekcemi? Co bylo nepříjemné a proč jsem se nemohla na jídlo ani podívat? Pomohla mi hypnóza, nebo je nejlepší počítat kalorie?O tom zase příště. 

Nevím, jestli za to může věk, hormony, nebo prostě tělo, co si začíná dělat věci po svém – ale poslední dobou se budím tak nateklá, že se v zrcadle chvíli hledám. Oči zúžené na čárky, tváře jak balóny. Nic příjemného. Ale už vím co s tím. A to bez léků.Tělo má svůj rytmus a věřím, že když mu pomůžeme přírodně a šetrně, odvděčí se nám. Tak jsem si udělala malý průzkum – a tady je moje sbírka přírodních zbraní proti ranním otokům. Vše otestováno na vlastní nateklosti.Ledové rituály (ale ne na nervy)Ráno běžím do mrazáku pro kostku ledu – buď čistou, nebo zamražený zelený čaj či růžovou vodu. Stačí pár tahů po obličeji a hned vypadám (a cítím se) méně jako rozteklá varianta sebe sama. A když je čas, udělám si oplach studenou vodou nebo přiložím vychlazené okurky. Klidně si u toho i lehnu – efekt Spa domácího stylu zaručen.Čaje a bylinkyZačala jsem popíjet čajovou směs z kopřivy, pampelišky a petržele – jemné, ale účinné byliny, které podporují lymfu, ledviny a odvádějí přebytečnou vodu. Dávám si jeden šálek dopoledne, ideálně do 14:00 – jinak noc trávím na trase postel–WC.TIP: Pokud máš čerstvou petržel, dej ji do smoothie, polévky, salátu.Voda je základ – ale ne ledajakáRáno začínám sklenicí vlažné vody s citrónem a špetkou mořské soli. Tohle kombo krásně rozproudí lymfu, zažívání i náladu. A přes den piju průběžně – voda s mátou, plátkem okurky nebo citronu chutná líp než „obyč H2O“. Snad už každé malé dítě ví, ž ekdyž se nepije, tělo si vodu ukládá a natékáme. Tak pozor na to!Pohyb místo zázračného krémuNení třeba běhat maraton. Stačí 10 minut jemné jógy, chůze nebo pár cviků na rozproudění lymfy. Dobré je i lehké poklepávání prsty na tvář, čelo a krk – stimulace lymfatických bodů jako z učebnice. Tělo se probudí a otoky mají utrum.Strava, co tě nadnášíZařadila jsem víc okurek, bobulí, celeru, řepy a citrusů, a naopak míň soli, uzenin a průmyslovek. A světe div se, rána jsou lehčí – nejen na tváři.Spánek a klid dušeVečer se snažím nepřežírat, odložit mobil dřív než ve 23:59 a dát si bylinkový čaj – meduňka, kozlík, levandule. Když dobře spím, tělo má šanci regenerovat. A ráno se to pozná.Není v tom žádná velká věda, ani to nestojí majlant. chce to jen zkoušet, pozorovat a dávat tělu tol comu dělá dobře.

Je vám přes padesát jako mně? Gratuluju. Ne každý má totiž to štěstí se i tohoto věku dožít – a bohužel klesá i šance, že to bude ve zdraví. Teď jde o to, aby druhá půlka života nebolela. Našla jsem sedm největších škodičů zdraví podle dat a lékařů.Stres – tichý zabijákKdyby se udělovala medaile za „přetlak dne“, většina z nás by stála na bedně. Stres sice fyzicky nebolí, ale po letech zničí srdce, spánek i nervy. Podle evropských dat má téměř 30 % lidí v práci chronický stres, a ženy jsou na tom ještě hůř – protože kromě práce často zvládají i „druhou směnu“ doma. Jak jste jistě už někde četli nebo slyšeli, dlouhodobý stres zvyšuje riziko vysokého tlaku, cukrovky, infarktu, depresí i autoimunitních potíží.Přiznávám, že já sama jsem typický honič. Dlouho jsem jela bez brzd – práce, povinnosti, rodina. A taky dojela. Zastavila mě vážná nemoc. Teprve po téhle zkušenosti se učím říkat „ne“ a vypínat. Prosím, dělejte to také, pokud jste náchylní k hyperaktivitě, perfekcionismu a workoholismu.Jak důležitá je prevence? A po padesátce zvlášťJak na to:buďte aspoň hodinu denně úplně „mimo provoz“ víkend si dejte na volno bez výčitek (neexistuje žádný „musím“) a pokud už stres přerůstá přes hlavu, zastavte se. Jděte za kamarádkou, nebo klidně za psychologem.Spánkový dluh – nejdražší úvěrTělo po padesátce odpouští míň. Spánek se zkracuje, ale nároky zůstávají. Jenže méně než 6 hodin spánku pravidelně zvyšuje riziko infarktu o 20–30 %. Kdo by to byl řekl, že večerní Netflix může konkurovat cigaretám?Co s tím?držte se hesla: kolik hodin spíš, tolik žiješ žádné telefony hodinu před spaním kávu po třetí odpoledne ne, alkohol jen občas (uspává, ale rozbije spánek)Pohyb – když nohy mlčí, svaly trpíV padesáti začne z těla pomalu mizet svalová hmota – odborně se tomu říká sarkopenie. Neznamená to, že máme hned běhat maraton, ale i 15 minut chůze denně dělá zázraky. A hlavně – síla se dá budovat i v kuchyni. Zní to divně, ale proč si nedat pár dřepů při čekání na kávu?Proč je to důležité: Svaly drží záda, kosti i náladu. A ženy po padesátce, které se hýbou, mají nižší riziko osteoporózy, cukrovky i depresí.Tlak, cholesterol a cukr – bacha na ně!Nejsou vidět, nebolí, a přitom v Česku každý třetí dospělý má vysoký tlak. Spousta o tom ani neví. A když se přidá cholesterol a cukr, máme z toho tichou trojku, která ničí cévy.Co s tím:měřte si alespoň občas tlak doma (ideál do 135/85) jednou ročně si zajděte na krevní testy – cholesterol, cukr, štítná žláza v jídelníčku mějte míň polotovarů, víc zeleniny a rybA když už dojde na léky, nebraňte se. Jsou to brzdy, které vás drží na silnici.Kouření – žádné „jen pár denně“ neexistujeKuřáků po padesátce je v Česku pořád dost – asi 16 % populace. Kouření přitom zkracuje život v průměru o 10 let. A nespasí vás ani elektronická cigareta. Jídlo – talíř jako zrcadloPolovina žen v Česku má nadváhu. Mužů je to ještě víc – skoro 70 %. Není to o vzhledu, ale o zdraví. Břišní tuk je továrna na záněty, které rozjíždějí všechno – od únavy po cukrovku.Zásady, které fungují:půl talíře zelenina, čtvrt bílkoviny, čtvrt příloha méně cukru, hlavně tekutého jídlo si vychutnej, nehoň hoJá jsem dlouho jedla „za pochodu“. Dneska si sednu a snažím se jíst v klidu. Malý zázrak, který nestojí nic.Prostředí – hluk a špatný vzduch Poslední škodič je trochu skrytý: kvalita prostředí. Dýcháme prach, hluk, žijeme ve spěchu a přehlcení. A to všechno přispívá k únavě, zánětům i tlaku.Světová zdravotnická organizace tvrdí, že 97 % Evropanů žije v místech, kde je vzduch horší, než by měl být.Co s tím:větrejte ráno a večer, ne v dopravní špičce zkuste čističku vzduchu v ložnici, pomáhá i alergikům a hlavně – ticho. Aspoň půl hodiny denněNemoci, které nás nejvíc ohrožujíA teď trochu tvrdá fakta, ale bez nich to nejde. U mužů vede srdce a cévy, hned za nimi rakovina prostaty a tlustého střeva. U žen je to rakovina prsu a cévní potíže. Přitom většina z toho se dá zachytit včas.Screening prsu – od 45 let, každé 2 roky, hrazeno. Střevo – od 50 let test stolice každý rok, nebo kolonoskopie jednou za 10 let. (Od roku 2026 už od 45 let.)Moje kamarádka, zdravotnice, vždycky říká: „Radši mamograf než márnice.“ Drsné. Ale pravdivé.Dny, které vám vylepší skóreTo všechno se dá zvrátit, zpomalit a zlepšit, když: budete spát 7,5 hodiny, ujdete alespoň jednou týdně 8 000 kroků, budete častěji vypínat mobil, sníte něco skutečného a kvalitního, a řeknete ne aspoň jedné věci, kterou se vám nechce. Žít v souladu se sebou není sobecké – je to zdravé.