
Můj první elektromobil – díl I.
Jsem pokroková. A taky asi tak nějak ekologická a krapet možná i ekonomická.
Proto jsem neváhala při rekonstrukci ani munutu a pořídila tepelné čerpadlo. Topí i ohřívá vodu za vcelku rozumné peníze. Nešetřila jsem a koupila nádoby na dešťovku i netrpělivě vyhlížím levnější fotovoltaiku. Ale k věci – tedy k autu.
Před rokem se mi úplně rozbilo auto. Můj milý citroušek – prostorný a pohodlný až běda, nadobro odešel. Nezbylo mi nic jiného než sednout za volant generálovy staré fabie (Více a vtipněji si můžete přečíst v blogu Generál jede), což byl pro mě úplný návrat do pravěku. Na druhou stranu musím spravedlivě konstatovat, že téměř rok mi staré auto sloužilo, i když jízda v něm byla vždy dobrodružstvím.
Ale když už byla jízda ve fabii dobrodružnější víc, než bych si přála, začala jsem se poohlížet po skoro novém autě. Překvapivě brzy jsem měla jasno.
Pořídím si elektromobil. Mé uvažování bylo především ekonomické. Při dnešních cenách paliv jako benzín a nafta a leasingu, kterému se nevyhnu, ušetřím celkově na tomto, ale i celkově na provozu. Otázka zněla jasně: Jakou značku vybrat? Jsou to auta stále dost drahá, zvlášť ta, co mají už rozumný dojezd.
První volba padla ale stejně na ten nejlevnější elektromobil – Dacia Spring. Naštěstí jsem ale tuhle ne moc dobře znějící značku po delších průzkumech zavrhla, protože: má malý dojezd (cca 170 km a to v létě, co by bylo v zimě) a oplývá velkými kompromisy a levnými materiály – hlavně vně auta.
Chvíli jsem pak koketovala se starším modelem elektrickým BMW. Ale právě pro jeho stáří a také malý dojezd i přes super hodnocení, bylo jasné, že je to auto jen do města. Pak jsem narazila na Hyundai Kona. Malé elektrické SUV s velmi slušným hodnocením a dojezdem s menší baterií téměř 400 km a vcelku přijatelnou cenou při pořízení z druhé ruky a stářím kolem dvou let.
Bohužel ani tahle značka mi nebyla souzena. Když jsen si chtěla auto po všech zváženích pro a proti zarezervovat, někdo přede mnou byl rychlejší a auto fuč. Vzhledem k ceně tohohle modelu jsem už tak dobrou nabídku nenašla.
Vzpomněla jsem si na kamarády, kteří vlastní auto značky Kia a chválí si ho, i když není elektrické. Tak proč by nebylo dobré i to elektrické? Všechny recenze mi potvrdily moji úvahu, že není ve své kategorii vůbec špatné. A tak se mým prvním elektrickým autem stala čistě elektrická korejská Kia Soul.
Příště si můžete přečíst Jak jsem si auto vybrala, objednala a nechala přivézt domů. A to vše aniž bych zvedla zadek od PC. Také se dozvíte, kdo mě nejvíc od elektromobilu odrazoval a proč, jaké jsou mýty, ale taky výhody, které se spalovákem nikdy mít nebude.

