Můj klid a radost

A zase ty Velikonoce! Nádivka a beránek

Každý rok říkám, že už letos nebudu péct. Že si dám pauzu, že to nechám být. Ale pak to přijde – první zprávy, „budeš dělat toho svého beránka?“ nebo „doufám, že bude zase nádivka jako loni!“
A tak peču. A ráda. Protože vím, že to k těm svátkům prostě patří. Protože to voní domovem a vzpomínkami. A hlavně proto, že to dělá radost těm, které mám nejradši.

Už je to taková moje tradice – stejně jako se na Vánoce peče cukroví, tak na Velikonoce u nás nesmí chybět nadýchaný beránek a poctivá velikonoční nádivka.

A protože vím, že nejsem sama, kdo rád vytváří „hejj“ (tu správnou sváteční pohodu), přidávám sem své dva oblíbené recepty, které už pár let nedělám jen pro sebe. Možná se zalíbí i vám.

Velikonoční beránek (ten, co každý rok “nebudu péct”)

Tenhle recept dělám už léta. Není to nic světoborného, ale voní to dětstvím, jarem a čistou radostí. Beránek je vláčný, nadýchaný a mizí rychleji, než stihnu říct “příště fakt nepeču!”.

Ingredience:

  • 4 vejce
  • 200 g cukru krupice
  • 1 vanilkový cukr
  • 150 ml oleje
  • 200 ml mléka
  • 250 g polohrubé mouky
  • 1 prášek do pečiva
  • špetka soli
  • kůra z 1 citronu
  • trochu másla a hrubé mouky na vymazání formy

Postup:

  1. Troubu předehřeju na 170 °C.
  2. Vejce vyšlehám s cukrem a vanilkovým cukrem do pěny – musí být světlá a nadýchaná.
  3. Přilévám olej a mléko, pak zlehka vmíchám mouku s práškem do pečiva, citronovou kůrou a špetkou soli.
  4. Těsto naliju do formy na beránka – samozřejmě vymazané a vysypané.
  5. Peču asi 45–55 minut, záleží na troubě. Špejlová zkouška jistí.
  6. Po vychladnutí ho jen pocukruju – nebo občas dělám čokoládovou polevu, když mám sváteční náladu.

Velikonoční nádivka (ano, ta po které se vždycky jen zapráší)

Tahle nádivka je u nás klasika. Každý rok tvrdím, že ji udělám jen „malinko“, ale vždycky skončím u velkého pekáče. Bez ní by to prostě nebyly Velikonoce.

Ingredience:

  • 6 rohlíků (ideálně den dva staré)
  • 300 ml mléka
  • 5 vajec
  • cca 300 g uzeného masa (krkovice, bok, šunka…)
  • 1 cibule
  • 2 stroužky česneku
  • hrst čerstvé petrželky a kopřiv (když nejsou, beru mražené nebo špenát)
  • sůl, pepř, muškátový květ
  • máslo na vymazání formy

Postup:

  1. Rohlíky nakrájím na kostičky a namočím do mléka, jen aby změkly.
  2. Na pánvi si zesklovatím cibuli, přihodím nasekaný česnek, přidám nakrájené uzené maso.
  3. K rohlíkům vmíchám žloutky, pak cibuli s masem, nasekané bylinky, koření a nakonec lehce sníh z bílků.
  4. Všechno to dám do máslem vymazaného pekáče a peču na 180 °C asi 40–50 minut – do zlatova.

A tak si Velikonoce u nás vždycky najdou svou vůni – másla, vanilky a pečeného masa. A já? Já peču. Zase. Protože vím, že tradice dělají svátky.
A co vy? Co vytváříte každý rok znovu a znovu, i když říkáte, že letos už ne?

Sdílet na Facebooku

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *