Z (tý)deníku padesátky Naďky: Když zjistíš, že se nemusíš před nikým přetvařovat (ani když máš na hlavě hnízdo)

Ne všechno je takové, jak se tváří. Třeba sousedka. Elegantní dáma přibližně ve věku mojí mámy. Vždy upravená, s malým, dokonale ostříhaným pejskem. Pravidelně procházela kolem našeho domu a skoro pokaždé se se mnou chtěla na chvilku zapovídat. Jednou jsem jí dokonce pohlídala pejska, když si potřebovala něco zařídit.

A víte co? Vedle ní jsem se často cítila nepatřičně. Většinou rozcuchaná, v nestíhačce, lehce vyčerpaná, s kruhama pod očima a kafem v ruce jako poslední záchranou.

A pak jednoho dne mi zavolala její dcera.
Že prý by potřebovala pohlídat své mámy pejska. Že odjíždí. A že maminka… světe, div se… je v Bohnicích. Na protialkoholním.

Chvilku jsem nevěděla, co říct. A pak mi to znovu došlo.
Takže ani perfektní účes a malý pes nejsou zárukou, že máš všechno v cajku.

Fakt se nemusím cítit ani vedle papeže nedostatečně a přetvařovat. Protože většina lidí kolem mě hraje taky nějakou roli.

Od toho dne se necítím nepatřičně ani s hnízdem na hlavě, ani když vyběhnu v pyžamu. Protože už vím: nejsem divná – jen nejsem nalíčená na životní představení.

Postřeh týdne č. 2:

Na dobrou náladu mi často víc než antidepresiva funguje:
➡️ rychlá chůze (ideálně někam, kde není kopec)
➡️ dobrá muzika (ideálně něco, co má rytmus a duši)
➡️ a cílený úsměv – klidně sama na sebe v zrcadle. Jo, vypadám jak cvok, ale světe, funguje to!

Tip týdne:

Chystáte se někam vyrazit?
Zkuste předem omrknout Google Earth – většinu míst najdete zmapovanou a krásně nasnímanou, jako byste tam už byli.
A když ne, mrkněte na YouTube – protože dnes už je téměř každé místo na téhle kulaté zeměkouli natočené a okomentované nějakým dobrodružným YouTuberem.
Skvělý způsob, jak si destinaci „osahat“, než si tam dáte první kafe.

Pokud se vám tenhle malý výlet do mého týdne líbil, budu ráda za komentář nebo sdílení. A příště pokračujeme – svět i já totiž jedeme dál. 😄