Osmdesátky jsou dobou, kdy jsem chodila s rodiči a prarodiči do kin Alfa, Maják, Zvon, Světozor nebo Blaník. Na začátku devadesátek jsem se svými prvními láskami schovávala do kina Praha na Václaváku, kde šel nonstop program za jednu korunu, později myslím za dvacku.  Fronty na lístky do kina Alfa na Amadea a na to, jak mne starší sestra propašovala na nepřístupný film Láska z pasáže, to byly nezapomenutelné zážitky. Kina měla tenkrát atmosféru a filmy, ač nebyly tak audiovizuálně dokonalé jako dnes, skvělý příběh, který ve vás dozníval ještě dlouho po opuštění kina. Dětství ve smíchovských kinech Kino Maják Kino Maják bylo jedním z těch menších, ale velmi oblíbených kin, které se…