Duše vyletěla z klece, tělo si sáhlo na dno – ale stálo to za to. Z Poděbrad podél Labe, kde je radost šlapat Jakmile slunce začalo připalovat a příroda se definitivně rozhodla, že letos opravdu bude jaro, nasedla jsem na kolo. Po zimě jsem byla jak medvěd vylézající z brlohu – zmatená, nadšená a hladová po pohybu. Syn neprotestoval – což je malý zázrak sám o sobě – takže jsme vyrazili. V Poděbradech to cyklisty prostě baví: podél Labe se klikatí krásné cyklostezky, z jedné strany řeka, z druhé lesík, a k tomu ten čerstvý vzduch, co se nedá koupit ani v lékárně. Původně do Nymburka… ale syn měl jiné…