-
Seriá Husákovy děti a rok 1971: Ticho houstne, děti přibývají – a tramvaje zvoní přes Smíchov
V roce 1971 jsem ještě nebyla na světě – možná jsem čekala někde za rohem v mlze budoucnosti, až se uvolní místo. Moje máma už mezitím krájela život na směny jako průvodčí v tramvaji. Sama, s mojí sestrou doma, a světem, který byl hlučný i podezřele tichý zároveň. Všude zvonění tramvají, ale taky mlčení, co se rozlézalo jak vlhkost ve sklepě. A k tomu fronty – na maso, na prášek, na boty… vlastně i na vzduch, kdyby se vážil. Normálka. Byl to svět bez přebytků, ale zato plný příběhů. A ženských, co to táhly, protože prostě musely. Máma – průvodčí mezi lidmi, sama mezi lidmi Byla průvodčí u tramvajáků, tehdy,…
-
Seriál o Husákových dětech. Jsi taky jedna z nich? Možná si tohle nevěděla.
Jsem jedna z nich. Z těch, co se narodily do světa, kde televize hrála černobíle, v každé domácnosti voněla svíčková, a socialismus byl “na věčné časy”. Generace, která vyrostla mezi céčky, sídlištními výtahy a normalizačním tichem. Ano – jsem Husákovo dítě. A právě pro nás teď píšu malou kroniku. Rok po roce, od začátku. Třeba v ní najdeš i ten svůj rok – ten, kdy ses narodila ty, tvoje dítě, tvoje první láska nebo první revolta. Kdo jsme, Husákovy děti? Narodily jsme se v 70. a na začátku 80. let, v době, kdy tehdejší prezident Gustáv Husák razil pronatalitní politiku, aby ČSSR nevyvymřela. Výsledkem byl populační boom. Ne kvůli romantice,…
Mohlo by se vám také líbit
Co dělá přátelství opravdovým?
Podcast: Silný příběh Vlaďky
Vánoce jsou tady
-
Osmdesátkový kvíz: Pamatujete si, které hračky byly IN, co se nosilo a z jakých hvězd jsme šíleli?
Jak stárnu, tak občas vzpomínám na své dětství. Vydejme se společně na nostalgickou cestu do doby našeho dětství, kdy mít walkman a céčka znamenalo být IN. Pravidla: Otázky: Odpovědi: Vyhodnocení:
