-
Když ti notebook zmizí do vesmíru a sousedi sežerou navzájem: (tý)deník padesátky č. 3
No… musím říct, že předchozí týden byl výživný. A to hlavně díky jedné obří firmě, jejíž maskot vypadá jak mimozemšťan se zelenou hlavou (ano, už víte). Jako většina Čechů jsem tam roky ráda nakupovala – no, teď už asi trochu méně. Reklamovala jsem totiž notebook. Drahý. Důležitý. Můj pracovní parťák. A byl v záruce. Tvrdili, že ho opravili. Paráda, říkáte si? Jo, to jsem si říkala taky – už dva týdny. Od té doby se notebook podle sledování zásilek teleportuje po Česku. Jednou prý čeká na rampě. Pak je v Ostravě. Pak mi místo něj přistane v Alzaboxu prázdná obálka (asi v ní byl duch mého notebooku). Volám jim, ptám…
