Chcete dřív do důchodu? Můžete, když víte, jak na to

Jsem trochu plánovač. A tak s padesátkou přišly myšlenky na to, co bude (jestli tady ještě budu), třeba za deset let. Zajímalo mě, jak se zajistit pro případ, když už nebudu moct tolik pracovat. Mám se spolehnout na penzijko a o víc se nestarat? Opravdu je tak výhodné? Otázky jsem kladla zkušené finanční poradkyni Veronice Brožkové.

Veroniko, je penzijní spoření opravdu tak výhodné, jak je nám předkládáno?

Všechno je to o nastavení. Obecně se dá říct, že do věku 45, možná i 50 let, má penzijní spoření smysl pouze v případě, kdy na něj přispívá zaměstnavatel a tento příspěvek nelze čerpat jinak, například na dlouhodobý investiční produkt. Samozřejmě, pokud jste mladší a už penzijko máte, neznamená to, že byste ho měla bezhlavě zrušit. Po padesátce už jeho založení ovšem většinou doporučuji.

Jaké druhy penzijka vůbec jsou?

Penzijní spoření má dvě varianty. V letech 1994 – 2012 bylo možné sjednat PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ. Tohle penzijko je extrémně nevýhodné, přesto v něm pořád mají své peníze uložené asi 2 300 000 lidí. To je skoro 55 % těch, kteří se snaží si zodpovědně na penzi spořit.

Průměrné zhodnocení v tomto typu spoření je mezi 1-2 % ročně, když si uvědomíme, jaká byla v minulých letech inflace, je zřejmé, že ačkoliv spousta lidí spoléhá na kouzelnou formulku „garance nezáporného zhodnocení“, reálně zde hodnota jejich úspor klesá. Zachování tohoto typu smlouvy dává smysl pouze v případě, že do jejího ukončení zbývá velmi krátká doba.

Nástupcem penzijního připojištění je DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ, kde už je situace trochu veselejší. I tady ale hodně záleží na nastavení. Máme zde na výběr z několika strategií, od konzervativní, která ale taky žádné významné zhodnocení nepřinese, přes vyváženou až po dynamickou, kde penzijní fondy investují finance svých klientů i do akciových fondů a mohou tak dosahovat průměrného zhodnocení mezi 6-8 %.

Dynamičtější varianty s sebou samozřejmě nesou vyšší riziko a kolísavost výnosu, musíme si však uvědomit, že tenhle typ spoření má už z principu dlouhodobý charakter. Dokonce i jednou z podmínek je minimální doba trvání smlouvy 10 let. S blížícím se koncem spoření je samozřejmě vhodné investice postupně přesouvat od dynamických k těm konzervativnějším.

Největším bonusem a lákadlem u obou zmiňovaných typů spoření je státní příspěvek pro vklady od 500 do 1700 Kč měsíčně ve výši 20 %. Nemá smysl do penzijka dávat víc! Daňový odpočet, který bychom získali nad těch ukládaných 1700 Kč, je lepší využít na investice.

A co jiného se nabízí?

Od roku 2024 máme k dispozici státem podporovaný DLOUHODOBÝ INVESTIČNÍ PRODUKT (DIP). Je to vlastně klasická investice, na kterou při splnění podmínek můžeme až do výše 48 tisíc ročně uplatňovat daňový odpočet a získat tak v ročním zúčtování daní 15 %, tedy až 7200 Kč, zpátky. Výhodou DIPu je mnohem větší volnost, do čeho své peníze vložíme, a s tím spojená možnost mnohem vyššího zhodnocení.

Ale je investování pro každého? Není to příliš rizikové?

Investice jsou bohužel někdy stále vnímány jako hazard, přitom možnosti, kam své peníze můžeme investovat, jsou obrovské, a můžeme volit i velmi konzervativní varianty bez vysokých vstupních poplatků.

Je určitě namístě upozornit na poměrně častý nešvar některých finančních poradců, a to předplacené vstupní poplatky na spoustu let dopředu, opravdu to není nutnost, ani samozřejmost. DIP je na rozdíl od penzijního spoření vhodný pro všechny věkové kategorie, i tady sice platí podmínka držení investice po dobu nejméně 10 let a do 60 let věku, v případě porušení podmínek se však zpětně dodaňují odpočty jen za 10 let.

Když to shrnu, nejdůležitější je si uvědomit, v jaké konkrétní situaci jste. Pokud je vám třeba 35 let a navíc jste třeba podnikatelka s paušální daní, nemá pro vás moc smysl ani penzijní připojištění, ani DPS, na ty jste ještě mladá, ale ani DIP, protože nemáte jak uplatnit daňový odpočet.

Pro padesátiletou ženu už doplňkové penzijní spoření (DPS) dává smysl jak kvůli státnímu příspěvku, tak kvůli možnosti předdůchodu, která je jedním z hlavních benefitů DPSka. Spousta z nás nechce, nebo ani nezvládne pracovat do vysokého věku, a možnost dřívějšího odchodu do důchodu bez sankcí bude v souvislosti se stále se zvyšující věkovou hranicí brzy velmi žádaná. Pokud je zároveň možnost uplatnění daňového odpočtu, volila bych kombinaci obou produktů, DPS i DIPu.

To je docela složité. Jak se v tom vyznat?

Upřímně si myslím, že laik, pokud se o tohle téma sám aktivně a do hloubky nezajímá, nemá moc šanci se v tom bludišti vyznat.

Pokud se půjdete zeptat přímo do penzijní společnosti nebo do banky, které často DPS i investice nabízí, také se nedočkáte relevantních informací. Nejen že mají zájem na sjednání svých produktů bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou pro vás vhodné, ale většinou této problematice také detailně nerozumí. Především však neznají dopodrobna vaši situaci a spoření a investice na penzi jsou jen částí vašeho finančního portfolia, je to jen jeden dílek puzzle, který by měl správně zapadat k těm ostatním.

Mám se tedy obrátit na finančního poradce, který mi sestaví plán přesně na míru?

To je podle mě nejsprávnější postup. Finanční poradce by měl detailně zpracovat finanční analýzu, a to na základě vašich stávajících smluv, příjmů, výdajů, majetku a závazků. Měl by vám vysvětlit, jaké produkty jsou pro vás vhodné a které vůbec. Máme k dispozici detailní kalkulačky, s jejichž pomocí dokážeme spočítat nejen to, kolik byste měla mít pro naplnění vašich představ naspořeno na začátku čerpání renty z vlastních zdrojů, ale taky to, jakým způsobem se k této částce přiblížit.

Pro spoustu mých klientů je na počátku naší spolupráce opravdu velkým překvapením, když přímo v modelaci vidí, jak moc jejich životní úroveň v důchodu ovlivní to, jak se svými penězi zachází dnes. A také je velmi motivační, pro naprostou většinu z nich okamžik, kdy dostanou vypracovaný finanční plán přímo na míru, pomyslnou startovní čárou jejich finanční zodpovědnosti.

A platím mu za ty služby?

Finanční poradenství může být placené i neplacené. Já to mám tak, že veškeré moje služby jsou pro klienty zdarma. Funguje to tak, že na základě konzultace zpracuji kompletní analýzu, připravím finanční plán s návrhem variant řešení včetně modelací a konceptu portfolia a klientovi podrobně vysvětlím co a proč bych mu doporučila. Je na mně vysvětlit mu vše tak, aby sám viděl smysl v tom, co si případně sjedná.

Nemusí si samozřejmě sjednat nic a ani potom nic neplatí. Spolupracuji se všemi významnými institucemi na trhu, jsme placeni formou provizí a je mi vlastně jedno, od které společnosti provizi dostanu, proto můžu s klidným svědomím říct, že vždy vybírám to, co bych si na klientově místě sjednala sama pro sebe nebo pro svou rodinu. A naše služby jsou opravdu pro každého, jak často říkám, jsem finanční poradce pro lidi, kteří si myslí, že nepotřebují finančního poradce.

Co to znamená

PP – penzijní připojištění (státní příspěvek 20 % do výše 1700 Kč měsíčně, od 1701-5700 možnost daňového odpočtu – nevýhodné!)

DPS – doplňkové penzijní spoření (státní příspěvek 20 % do výše 1700 Kč měsíčně, od 1701-5700 možnost daňového odpočtu – nevýhodné!)

DIP – dlouhodobý investiční produkt (daňový odpočet až do výše 48000 Kč ročně)