Padesátka na dietě: Je libo hypnózu,nebo injekce na hubnutí?

Váha a hubnutí je moje jedno z největších životních témat. Začalo to už na základce a ani v padesáti mě touha po štíhlosti neopustila. Jsem typickým příkladem ženy, která hubne a přibírá. Zvlášť poslední roky jsem jako na houpačce. Čím vším jsem si prošla? Pomohla mi nutriční terapeutka, hypnóza nebo převratný vynález v podobě injekcí na hubnutí?

Mladá anorektička

Když mi bylo náct, měla jsem se svým tělem velký problém. Nepřijala své ženství, taková, jaká jsem byla. Chtěla jsem být dokonalá a hlavně neženská. Ačkoliv jsem neměla ani nadváhu, trápila jsem se hlady a začala mít problémy s příjmem potravy. Ve věku do pětadvaceti jsem vystřídala nespočet „zaručených“ diet. Bylo obdní, kdy jsem jedla jen baby mrkve a maximálně misku tukožroutské polévky. Vyhladověla jsem po emočním a fyzickém vypětí (studovala jsem konzervatoř) pak sahala po kalorických bombách a začala jet v kolotoči anorexie a bulimie.

Abych byla hlavně štíhlá

Ve věku do zhruba 35et jsem pak jedla hlavně málo a nízkotučně. A taky cvičila, i když me to ve fitku vůbec nebavilo. Jednou když mi kamarádka nahlédla do prázdné lednice jen se dvěma nízkotučnými jogurty, nechtěla věřit a starala se, jestli vůbec něco jím. Proč, divila jsem se tentkrát a skoro nevnímala, jak málo jím, abych si svoji váhu tak akorát udržela. Jíst málo, pravidelně chodit do fitka, to by můj styl. Občas se mi váha posunula o 5-6 kilo nahoru. To se stávalo vždy, když jsem nebyla zrovna v emoční pohodě. Pravidelné vážení a těsné džíny ale vždycky zabránily tomu, abych tloustla dál.

V hlavní roli hormony

A pak v 36 letech přišlo konečně vytoužené těhotenství. I když to nebylo jen tak. Musela jsem podstoupit hormonální stimulaci a IVF. A začala tloustnout. To mě ale v tu chvíli bylo jedno. Cíl byl donosit a porodit zdravé dítě. Tloustla jsem snad i ze vzduchu vesele dál. Na konci těhotenství jsem měla o 30 kilo víc.

Po narození syna jsem si řekla že kila musí dolů. Našla jsem si skvělou nutriční terapeutku, za kterou jsem pravidelně docházela, aby mě vážila, měřila tuk v těle, dávala mi lekce o zdravém stravování a životnímu stylu vůbec. Zásobovala mě skvělými recepty na dobrá a nutričně vyvážená jídla. Za devět měsíců jsem měla dole 33 kilo.

Něco malinko jsem pak nabrala ze stresů (vždycky tloustnu, když mám stres), ale tak nějak s mírnou nadváhou jsem se plus minus držela. Zlom nastal po tom, co jsem onemocněla rakovinou prsu. O tom píšu seriál tady

Po téměř roce léčby jsem měla zpátky svoji předporodní váhu. Léčba mě naprosto vysála a já jsem nebyla schopná se moc hýbat. S tím jsem sice začala bojovat, ale únava mě vždycky přemohla. Do toho jsem byla prakticky od léčby v umělém přechodu. P roce od léčby následovala hysterektomie s odejmutím vaječníků. A tak jsem byla po přechodu. V kombinaci s hormonální léčbou jsem byla ráda, že zvládám práci a starost o syna. Přesto jsem to nevzdávala a sem tam i něco zhubla.

Teprve po vysazení hormonální léčby se mi znovu s mojí skvělou nutriční podařilo shodit 24 kilo. Bohužel jsem je ale do roka vlivem stresů opět přibrala.

Před nedávnem mi kamarádka vyprávěla o injekcích na hubnutí. Bojovala také s váhou a rozhodla se nový lék vyzkoušet. Když jsme se potkaly po několika měsících a já viděla, jak zhubla, chtělo se mi zvolat: Zázrak. A tak jsem svoji lékařku požádala ji o recept. Vcelku mě překvapilo, že lékařka nebyla mým nápadem příliš nadšená. Zdůraznila, že zadarmo to stejně nebude. Musím se i tak snažit, ale hlad to jistě zažene. Věřila jsem, že to s takovým pomocníjkem dokážu. Nadšeně jsem běžela do lékárny, kde ale můj lék na obezitu neměli. Až ze třetí lékárny jsem si Saxendu odnesla a těšila se, jaký zázrak to se mnou provede.

Jak se mi hublo s injekcemi? Co bylo nepříjemné a proč jsem se nemohla na jídlo ani podívat? Pomohla mi hypnóza, nebo je nejlepší počítat kalorie?

O tom zase příště.

Vaše Fifty